|
|
Neekonomický neokolonialismus a jeho konflikty
Dvořák, Michal ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem práce je analyzovat specifický fenomén neekonomického neokolonialismu a jeho konflikty. Analýzu dvou konfliktů (v Západní Sahaře a Namibii) provádím především na pozadí studené války, zároveň se snažím o nalezení souvislostí mezi dynamikou a vnitropolitickým vývojem metropolitní země a samotným konfliktem, přístupy metropole ke konfliktům a jejich zájem na konfliktech. Dalším aspektem je regionální rozměr konfliktů, proto analyzuji přístupy sousedních zemí ke konfliktům, jejich vliv na konflikty a jejich motivace na ovlivnění konfliktů. Hlavním aspektem je pak mezinárodní rozměr konfliktů, proto se zabývám přístupem Sovětského svazu, Spojených států, Organizace spojených národů a Organizace africké jednoty ke konfliktům. Hlavní výzkumnou otázkou je: Jaké procesy a mechanismy vedly k tomu, že Namibie získala nezávislost, zatímco Západní Sahara nikoli? Další otázky jsou pak: Co vedlo velmoci k tomu, že se zapojily do konfliktů, které se nacházely na periferii světového soupeření? Jak se zachovaly mezinárodní organizace během konfliktů a měly na ně nějaký vliv? A konečně pak: Jaký měly sousední země zájem na konfliktech a jak se jejich zájem odrazil v jejich přístupu k nim?
|
|
|
The impact of a new scramble for Africa between the EU and China - a comparative case study of foreign direct investment in Senegal and Zambia
Mocák, Filip ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Cílem tohoto výzkumu je objasnit dopad přímých evropských zahraničních investic a rostoucích přímých čínských zahraničních investic v subsaharské Africe prostřednictvím teorie neokolonialismu a orientalismu. K náležitému uchopení tématu byla použita komparativní případová studie. Konkrétně dvě případové studie byly stanoveny - Senegal a Zambie. Zatímco Senegal slouží především jako případová studie dopadu přímých zahraničních investic EU, případová studie Zambie pomáhá pochopit, jak příliv čínských přímých zahraničních investic ovlivňuje subsaharské země. Proto bylo načrtnuto šest hypotéz. Táto práce zkoumá dopad PZI na úroveň demokracie, svobodu podnikání a stabilitou státu. Všechny tři aspekty jsou vyjádřeny třemi indexy. Tyto indexy jsou k dispozici zdarma online. Korelace mezi PZI EU a úrovní demokracie byla potvrzena, zatímco čínské PZI negativně ovlivňují demokratický vývoj v případových studiích. Dále, evropské přímé zahraniční investice pozitivně ovlivňují úroveň ekonomické svobody v Senegalu i v Zambii. Zvýšený příliv čínských přímých zahraničních investic do zemí nicméně však zhoršil jejich ekonomickou svobodu. A nakonec neexistuje jasný vztah mezi čínskými přímými zahraničními investicemi a nestabilitou státu, přestože v případě Senegalu byl zaznamenán menší zhoršující se faktor. Podobně...
|
|
|
The Real Intention of China in Africa: Comparison with the EU in the light of neo-colonialism
Kucukbakkal, Eylul Maral ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Zatímco v posledních letech se Čína stala jednou z globálních mocností na světě, byla také obviněna ze svých aktivit a u některých z nich se uvádí, že se v Africe nesou v neokoloniálním úmyslu. Přestože Čína v posledních dvou desetiletích také zvýšila angažovanost v jihoamerických a asijských zemích, její aktivity v Africe vedly k většímu znepokojení ve světě kvůli projevům neokoloniálního chování Číny a využívání afrických zdrojů ve svůj prospěch. Na druhou stranu si africké země také začaly s Čínou vytvářet mnohem hlubší vztahy, zejména po roce 2000. Jedním z hlavních důvodů pro rozvoj tohoto vztahu byl princip čínského nezasahování do vnitřních záležitostí afrických států v rámci její politiky "měkké síly" a její důraz na solidaritu "Jih-Jih" oproti vztahu EU "Sever-Jih" v Africe. V souladu s tím Čína zvýšila svou rozvojovou politiku prostřednictvím nepodmíněné pomoci a půjček do Afriky. Tato rostoucí angažovanost však vyvolala vážnou otázku, zda se čínské aktivity čistě zaměřují na zlepšování afrických zemí, nebo jde o činnosti prospěšné vlastním zájmům Číny. Výsledkem je, že ve světle těchto argumentů se tato práce pokouší analyzovat čínskou rozvojovou politiku a osvětlit tvrzení o neokolonialismu při srovnání rozvojové politiky EU v Africe.
|
|
|
Komparace vývoje vztahu Číny-Angoly a Číny-Nigérie z hlediska energetické bezpečnosti a čínských investic
Löfflerová, Michaela ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Michaela Löfflerová Diplomová práce: Komparace vývoje vztahu Číny-Angoly a Číny-Nigérie z hlediska energetické bezpečnosti a čínských investic Abstrakt Diplomová práce "Komparace vývoje vztahu Číny-Angoly a Číny-Nigérie z hlediska energetické bezpečnosti a čínských investic" se zaměřuje na analýzu čínských aktivit směrem k Angole a Nigérii jako zástupcům států subsaharské Afriky bohatých na nerostné suroviny. Práce si klade za hlavní cíl testování dvou hypotéz o přístupu Číny k Angole a Nigérii v časových periodách 2000-2007 a 2008-2018. První hypotéza vycházející z konceptu energetické bezpečnosti testuje, zdali došlo k změně čínského přístupu k státům bohatých na ropu v rámci sledovaných období v důsledku finanční krize roku 2008 a návazným globálním trendům. Druhá hypotéza vycházející z konceptu neokolonialismu testuje, zdali se skrze těžbu ropy rozrostly čínské aktivity do dalších sektorů, což v důsledku vedlo k výrazné závislosti států na Číně. Diplomová práce si klade za cíl sledování ekonomických, bezpečnostních a politických aspektů s využitím kvantitativních i kvalitativních analýz. Sledování aktivit Číny v těchto státech slouží jako případová studie dopadů čínské zahraniční politiky k surovinově bohatým státům druhého a třetího světa. Práce se ve svém závěru zaměří na analýzu pozitivních a...
|
|
|
Komparace vybraných faktorů dekolonizace britských a francouzských území v západní Africe
Saxun, Ján ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací procesu, příčin a důsledků dekolonizace bývalých francouzských a britských kolonií v západní Africe, jmenovitě Senegalu a Ghany. Práce vychází ze zkoumání hypotézy, která zní: Rozdílné systémy koloniální správy a jejich důsledky rozdílně ovlivnily charakter dekolonizačního procesu a postkoloniální vztahy mezi bývalými koloniemi a jejich vládci. Stěžejním bodem výzkumu jsou faktory vycházející přímo z kolonií, a to systém koloniální správy, systém koloniálního vzdělávání, domorodé elity a politická mobilizace. V rámci přiblížení teoretické roviny vychází práce z konceptů kolonialismu, dekolonizace a také neokolonialismu. Právě k neokolonialismu se vztahuje navazující výzkumná otázka, která se snaží zkoumat přítomnost a míru neokolonialismu v těchto africkými zemích v období prvních deseti let nezávislosti. Výsledky zkoumání poukazují na významné rozdíly v koloniální administrativě, které mají dopady na typ a chování domorodých elit, a tudíž i politickou mobilizaci a rozdílné přístupy předních politických vůdců k procesu dekolonizace. V chronologické analýze procesu dekolonizace v období od konce druhé světové války až po získání nezávislosti jsou patrné rozdíly nejen v intenzitě a rychlosti procesu, ale také v přístupu senegalských a ghanských...
|
|
| |
|
|
Neekonomický neokolonialismus a jeho konflikty
Dvořák, Michal ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem práce je analyzovat specifický fenomén neekonomického neokolonialismu a jeho konflikty. Analýzu dvou konfliktů (v Západní Sahaře a Namibii) provádím především na pozadí studené války, zároveň se snažím o nalezení souvislostí mezi dynamikou a vnitropolitickým vývojem metropolitní země a samotným konfliktem, přístupy metropole ke konfliktům a jejich zájem na konfliktech. Dalším aspektem je regionální rozměr konfliktů, proto analyzuji přístupy sousedních zemí ke konfliktům, jejich vliv na konflikty a jejich motivace na ovlivnění konfliktů. Hlavním aspektem je pak mezinárodní rozměr konfliktů, proto se zabývám přístupem Sovětského svazu, Spojených států, Organizace spojených národů a Organizace africké jednoty ke konfliktům. Hlavní výzkumnou otázkou je: Jaké procesy a mechanismy vedly k tomu, že Namibie získala nezávislost, zatímco Západní Sahara nikoli? Další otázky jsou pak: Co vedlo velmoci k tomu, že se zapojily do konfliktů, které se nacházely na periferii světového soupeření? Jak se zachovaly mezinárodní organizace během konfliktů a měly na ně nějaký vliv? A konečně pak: Jaký měly sousední země zájem na konfliktech a jak se jejich zájem odrazil v jejich přístupu k nim?
|
|
|
Neokolonialismus Francie ve 20. a 21. století: intervence v Africe
Pokrupová, Michaela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá neokolonialismem Francie vůči jejím bývalým africkým koloniím. Francouzský neokolonialismus je analyzován od roku 1960, tzv. roku Afriky, do současnosti. Součástí diplomové práce jsou dvě případové studie pojednávající o nedávných francouzských vojenských intervencích v Mali a ve Středoafrické republice. Cílem práce je na základě studia odborné literatury a primárních zdrojů zanalyzovat francouzský zahraničně-politický přístup vůči vymezenému teritoriu, zodpovědět otázku, kterou si autorka položila v Úvodu práce, a dospět k zhodnocení. Práce je strukturována do tří kapitol. V Úvodu práce je téma krátce představeno a je stanovena hypotéza práce, která tvrdí, že francouzská zahraniční politika vůči svým bývalým africkým koloniím vykazuje rysy neokolonialismu. První kapitola definuje základní pojmy související s tématem. Z logických důvodů se věnuje kolonialismu, dekolonizaci i zahraniční politice. Podrobněji jsou v první kapitole vysvětleny pojmy neokolonialismus a postkolonialismus. Druhá kapitola analyzuje působení Francie v subsaharské Africe od roku 1960 do současnosti z politického, ekonomického, kulturního a vojenského hlediska. Zvláštní částí této kapitoly je období od roku 1990 do současnosti. Třetí kapitolu tvoří dvě případové studie: vojenské intervence v Mali a ve Středoafrické republice, které demonstrují neokoloniální přístup objevující se v zahraniční politice Francie vůči subsaharské Africe. Součástí této kapitoly je i syntéza obou intervencí. Závěr práce pak shrnuje poznatky získané na základě studia odborné literatury a potvrzuje hypotézu stanovenou v Úvodu práce.
|
|
|
UNASUR - analýza jihoamerické integrace
ŠPITÁLSKÁ, Iveta
Úkolem práce je objasnit proces integrací v latinskoamerickém regionu. V teoretické části vymezuji hranice pro Latinskou Ameriku a rozebírám původ názvu. Rovněž se zabývám teorií pojmů související s tématem integrace. V další části se zamýšlím nad historický vývoj integrace. Rovněž se zabývám vlivem USA na integrační tendence v Latinské Americe. Hlavním předmětem analýzy je organizace UNASUR. Znázorňuji její institucionální strukturu, cíle a úspěšné projekty.
|
host ::
RSS.